domů arrow zprávy arrow historie projektu
vítejte
aktuality
zprávy
historie
Rimini
výstavy
aukce
UVUO
uvuo.eu
hledání
domů








historie projektu
<< Ke stažení: Studie o světle v architektuře, Rimini, 2004 (soubor pps, cca 370 Kb)

Mezinárodní umělecká a kulturní spolupráce se rozvíjí od roku 1993, kdy se členové italského sdružení La Ginestra z Rimini společně s několika slovenskými a českými umělci začali zabývat myšlenkou organizace mezinárodní výstavy. Tato výstava se uskutečnila v roce 1995 a její název - Stavíme mosty - v sobě od počátku nesl významové roviny znovunavázání kulturních kontaktů na mezinárodní úrovni a otevření prostoru pro interdisciplinární dialog. Projektu se zúčastnili výtvarní umělci, hudebníci a divadelníci, zástupci univerzitního světa, politiky a ekonomického sektoru, lékaři, architekti, filmaři a mnozí další. Hudební skladatel Fulvio Rusticucci uvedl při zahájení výstavy kompozici s názvem „Dialog“, kterou složil právě k této příležitosti. Souběžně s výstavou proběhl v Rimini cyklus přednášek, koncertů, baletních vystoupení, panelových dialogů a besed, který vyvrcholil konferencí na téma „Umění a lidská integrita - umění a sociální zdraví“.vystava stavime mosty 1995  

V roce 1997 uskutečnilo několik členů sdružení La Ginestra cestu do Polska a na Slovensko, s cyklem přednášek na téma „Cesty svobody“. Jejich protagonistou byl profesor Maurizio Malaguti z katedry filosofie boloňské univerzity, jehož přednášky se uskutečnily na univerzitách v Lublinu a v Trnavě a na menších diskusních fórech v Krakově a Bratislavě.

 V období let 2000 - 2002 pokračovala vzájemná spolupráce přípravou projektu s názvem „Rimini - Světlo a barva“, na kterém se podíleli italští, francouzští, čeští a slovenští umělci. Spoluorganizátory za českou stranu byli členové Unie výtvarných umělců Olomoucka, Miroslava a Marek Trizuljakovi. Tím byl dán základ pro spolupráci na úrovni občanských sdružení, zabývajících se kulturními a uměleckými aktivitami. Obsahem projektu bylo zkoumání města, jeho barevnosti a atmosféry v historických proměnách až po současnost pohledem výtvarného umění, s přesahem do dalších oborů, zejména historie, sociologie, filosofie a literární tvorby. Vlastním specifickým tématem výtvarné práce a výsledné výstavy byla intuice hlubinného vztahu mezi hodnotovým systémem dané pospolitosti a jeho vyjádřením navenek prostřednictvím barevnosti. Původně zvolená perspektiva jednoho konkrétního města se postupně rozvinula do obecnějších úvah o fenoménu soudobého města. Práce vyvrcholila v červnu 2002 výstavou v Rimini a publikací, která spojila výsledky výtvarného zkoumání s řadou pozoruhodných textů. Téma města jako obrazu lidské pospolitosti a způsob jeho uchopení (interdisciplinární dialog, hledání nového jednotícího pohledu), se ukázalo jako velice přitažlivé a inspirativní, což potvrdil i mimořádný zájem publika o výstavu.            

 Na podzim roku 2003 přijela početnější skupina členů sdružení La Ginestra do České republiky s cílem bližšího poznání českého prostředí a kultury. V Olomouci se uskutečnilo diskusní setkání s místními umělci v Uměleckém klubu Galerie G, v Praze proběhla jednodenní konference na téma soudobého kulturního dialogu, spojená s výstavou, hudebními a divadelními vystoupeními a filmovou projekcí. Na půdě filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, přednesl profesor Malaguti referát na téma lidské svobody a kořenů kulturního dialogu v Evropě. Návštěva v České republice byla také konkrétním předznamenáním projektu „Město jako místo pro člověka“, který se naplno rozvinul v následujícím roce.  

fotografie Rimini

 V březnu roku 2004 se v Moravském divadle v Olomouci uskutečnilo vystoupení baletního souboru Liliany Cosi a Marinela Stefanescu z italského Reggio Emilia a beseda umělecké vedoucí souboru, Liliany Cosi, s publikem v Galerii G. V říjnu a listopadu pak proběhly výstavy pod názvem „Město jako místo pro člověka“ v Olomouci (Galerie G a Patro), v Brně v institutu TRIALOG a v sídle ombudsmana, a v Praze, ve foyeru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Na dvoudenním kongresu v Brně se sešlo na třicet referujících z různých oborů, od výtvarných umělců a teoretiků, přes architekty a urbanisty, filosofy, historiky, sociology až po zástupce veřejné správy a ekonomického světa. V několika tématických blocích vystoupila do popředí polyfonie různých hlasů a pohledů, přínosné byly filmové a obrazové projekce a hudební vystoupení. Na výtvarné části projektu se zúčastnilo 22 autorů z Německa, Nizozemska, Itálie, Slovenska a České republiky, kteří ve své práci zachytili realitu současného města a univerzální úvahy o jeho lidských i nadčasových dimenzích. Někteří umělci věnovali čas studijnímu pobytu v České republice. Vzniknul tak například obsažný cyklus fotografií z Brna a Olomouce, jejichž autorem je architekt Marcello Franca, anebo soubor obrazů z Olomouce od mladých nizozemských výtvarnic (Daniëlle Davidsonová a Joyce Kremerová). Pozoruhodný byl mezigenerační dialog, mezi účastníky výstavy byli jak příslušníci nejstarší, vyzrálé umělecké generace (např. Otto Herbert Hajek), tak i početná skupina tvůrců středního věku a mladých začínajících autorů, včetně studentů výtvarného umění a architektury. Současně byla vydána rozsáhlá publikace s katalogem k výstavě a sborníkem příspěvků, přednesených na kongresu.           

V roce 2005 byl výběr z výstavy „Město jako místo pro člověka“ představen v rámci letního festivalu 3 + 1 v Letovicích.

Během realizace výše uvedených aktivit se ustálily některé hlavní charakteristiky, které navzájem spojují jednotlivé projekty. Mezi ně patří na prvním místě dialog, který se rozvíjí ve dvou základních dimenzích, jednou z nich jsou vzájemné kontakty mezi rozdílnými evropskými kulturami, druhou dimenzí je komunikace mezi různými obory lidské činnosti. Myšlenky a témata jednotlivých realizací vyrůstají z tohoto dialogu, z přesvědčení, že souběžně s politickou a ekonomickou integrací je nutné dlouhodobě pracovat na obnově tkáně živých kontaktů na rovině občanské společnosti. Znamená to podporu součinnosti mezi třemi základními sektory společnosti (politika, ekonomie a občanská sféra). Pro celý projekt je typický přístup ke zvoleným tématům cestou uměleckého poznání skutečnosti (hledání krásy, harmonie) a cestou myšlenkové reflexe (hledání pravdy), který je podstatou všech dosud uskutečněných aktivit.

Pokračování projektu v roce 2006:

Pro následující období (2007 - 2008) se připravuje nový výstavní projekt v Itálii (Řím, Bologna, Bergamo).
( Aktualizováno 28. září 2006 )
 
 









Advertisement

© 2006 Místo pro člověka